HudebniAkademiePraha.cz

 

 

 

V průběhu celého hudebně-dramatického bloku je vyučována angličtina nenásilnou a hravou formou, je nenápadně přítomná během všech kreativních, pohybových a sluchových činností, což má blahodárný vliv na utváření jazykové paměti a fantazie pomocí hudebních vjemů. Okamžité aplikování nových dovedností a znalostí formou atraktivního a inspirativního hudebně-dramatického projevu je zvláště u dětí, které si svůj vztah k okolí a světu teprve hledají, velmi oblíbený a přináší vemi rychlé výsledky.

PREMIERA I a II - 2. 6. 2012 v rámci Mezinárodního festivalu dětí 2012,hl.sál MĚSTSKÉ KNIHOVNY hl.m.Prahy (podpora projektu MČ P1 v současné době v jednání)
GALAKONCERT, koncertní síň HLAHOL, 2. 12. 2012. 16.30 h
Napsali o HAP
Lektorský tým
Podmínky a kurzovné
Přihláška
Umělečtí spolupracovníci
Technická spolupráce
Fotogalerie
Kontakt

 

 

 

CK Juklík

Miguel caffé

Mgr. art. MgA. Pavol Juráš Mgr. art. MgA. Pavol Juráš

Na JAMU v Brně vystudoval operní režii a v ateliéru Taneční pedagogiky u doc. L. Kotziana studoval tři roky taneční pedagogiku. Na VŠMU vystudoval režii divadelní u prof. Ľubomíra Vajdičky a je doktorandem v oboru Teorie a teorie interpretace na HF JAMU. Studoval herectví soukromě u doc. Marie Mrázkové, k jejíž herecké škole a režijnímu způsobu myšlení se hlásí. Byl studentem Musiktheater Regie u prof. Floriana Malte-Leibrechta na Hochschule für Musik und Theater Hamburg a hospitant v John Neumeier Ballett Hamburg. V zahraničí byl asistentem italského režiséra Gianfranca de Bossia.

Připravil inscenace: Já, Jákob /2002/, Lamento d´Arianna /2002/, v pražském Stavovském divadle režíroval světovou premiéru opery Don Juan v pekle /2002/, v Komorní opeře JAMU v Brně opery V studni /2003/, Smyčcový kvartet /2003/ a Kouzelná flétna /2004/, scénické čtení prózy Thomase Bernharda Vyhlazení /2004/, scénickou verzi Janáčkova Zápisníku zmizelého /2005/, inscenaci podle námětu Johna Murrella "Sarah Bernhardt - Memoir" /2005/ a inscenaci na námět Terrence McNallyho "Maria Callas - Masterclass" /2005/ a na nádvoří renesančního Domu pánů z Kunštátu music fashion show Metamorphoses /2005/, MOZART HRAJE DANCE /2006/, v Praze v Divadle u Hasičů hru na motívy ze života Edith Piaf /2006/, v Bratislavě Strindbergu Slečnu Julii /2006/. V roce 2007 inscenoval opery Pimpinone a Šaty dělají člověka a českou premiéru Satieho baletu Uspud a v červnu jako open air dramatickou báseň Malý princ. V rámci projektu Noci na nádraží 2007 režíroval v Praze na hlavním nádraží Schillerova Dona Carlose. V Národním divadle Brno Fibichovy melodramy Vodník a Pomsta květin, mozartovskou feérii Velká noční hudba, happening k výročí května 1968 před Mahenovým divadlem v Brně. Je autorem divadelní hry NIJINSKY /2006/. Připravil výstavu věnovanou scénografovi K. Zmrzlému a realizoval několik komponovaných koncertů a scénických instalací, happeningů, módních přehlídek. Pro své inscenace je také scénickým a kostýmním výtvarníkem.

Spolupracuje s osobnostmi jako Emília Vášáryová, Jitka Molavcová, Daniel Dvořák, Marta Beňačková, Jana Kosíková-Přibylová, Liběna Rochová, Josef Jelínek a další. K výročí Janáčkovy akademie múzických umění byl vybrán, aby připravil výstavu svých divadelních kostýmů. Pracoval jako redaktor mnohých tištěných novin a webových serverů.

Pracuje jako Creative Director v Oddělení vnějších vztahů Národního divadla Brno, v soukromé koncertní agentuře a od šk. roku 2005/06 přednáší na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně.

 

Věra Mašková Vera Mašková

Narodila se v Rokycanech (*1961), dětství prožila v malé vesnici v Západních Čechách. Zájem o divadlo a literaturu ji dovedl až ke zkouškám na DAMU, kterou absolvovala v roce 1989.

Už během studií získala stipendium v tehdejším Divadle S. K. Neumanna v Libni, jejím prvním velkým angažmá však bylo Státní divadlo Ostrava (1990–95). Repertoár tu spoluvytvářela pro Divadlo A. Dvořáka, Myronovo divadlo a také pro ostravské Divadlo hudby, v Ostravě se podílela i na nejrůznějších divadelních happeninzích. Po krátkém působení v Klicperově divadle v Hradci Králové nastoupila jako dramaturgyně ve Středočeském divadle Kladno (1996–98) a na částečný úvazek také v Karlových Varech (1997–99). K jejím dlouholetým spolupracovníkům patřil režisér Michael Tarant (úspěšné představení Don Juan podle jejího scénáře převzala i ostravská televize).

Za důležité a pro svůj další rozvoj klíčové považuje zejména své působení v Moravské divadle Olomouc (1998–2004), kde navázala koncepční spolupráci s režisérem Peterem Gáborem. Cení si zejména inscenací Kupec benátský (Ostrava), Othello a Cyrano de Bergerac (Kladno), Zvoník u Matky boží (Hradec a Kladno) s režisérem Tarantem. S P. Gáborem vytvořila např.inscenace Werther (Kladno), Krvavá svatba (Hradec), Jindřich IV. a dvoudílný opus Faust (Olomouc), Čas vlků (Olomouc), Anna Karenina (MDP a Olomouc), Oněgin (Olomouc), Zlomatka (Divadlo v Řeznické a Astorka Bratislava) a Búrlivé výšiny (Nitra). Pracovala rověž s režiséry Radovanem Lipusem (Pěna dní a Stříbrný vítr – Ostrava, Krysař a Paní z moře – Hradec, Žid Süss – Kladno), s Jakubem Korčákem (Zvěstování Panně Marii od Claudela) a mnoha dalšími. Pro angažmá se rozhoduje právě kvůli režisérům, kteří ji inspirují a jimž věří: proto od roku 2005 posílila nový umělecký a realizační tým Městských divadel pražských. Přivedl ji sem umělecký ředitel a režisér Ondřej Zajíc, s nímž vytvořila několik projektů mimo divadelní struktury (Veřejné oko, Ústa Micka Jaggera). Na obě scény MDP – Divadlo ABC a Rokoko – vnesla svůj cit pro odpovídající divadelní gesto i celoživotní zájem o velké příběhy. „Úkolem dramaturga je přinášet téma, které rezonuje se souborem, dobou i publikem,“ říká Věra Mašková, která zde realizovala tituly jako Anna Karenina, Na východ od ráje, Hra vášní, Marvinův pokoj, V jámě lvové, Baron Prášil, Zlatí úhoři či Kauza Divá Bára. Jako externí dramaturgyně se uplatňuje na rozmanitých scénách po celé republice, včetně scén slovenských (bratislavská Astorka, Divadlo A. Bagára v Nitře). Je autorkou mnoha divadelních adaptací děl slavných autorů (Dickens, Hugo, Fitzgerald, Němcová, Brontëová), sama také původní divadelní hry píše (Přijď království tvé, … mně zašlá léta vraťte).

Úspěšně pracuje pro rozhlas, ať už jde o adaptace literárních textů (Capote, Cheever) či o psaní vlastních titulů, oceněných v soutěži o původní rozhlasovou hru (Dva příběhy o Cidovi, Orfeova píseň). Vytvořila rovněž dva televizní scénáře, realizované v ČT Ostrava (Bude- li mi jíti přes údolí šeré smrti … – 1991, Don Juan – 1992).

 

Martin Levický

Je držitelem několika prvních cen na národních i mezinárodních klavírních soutěžích – Amadeus Brno, Carl Czerny, Prague Junior note, Virtuosi per musica di pianoforte v Ústí nad Labem, Cittá di Gorizia v Itálii. Později přidal úspěchy např. vítězstvím v mezinárodní smetanovské soutěži v Plzni či cenou za nejlepší provedení skladby Arnolda Schönberga na hudebním festivalu Prag – Wien – Budapest v Rakousku v roce 2003. Na mezinárodní soutěži Pražského jara 2004 získal čestné uznání a cenu za nejúspěšnějšího mladého účastníka. V roce 2005 zvítězil v mezinárodním konkursu o stipendium firmy Yamaha. V roce 2007 získal první cenu na soutěži Bohuslava Martinů v Praze.

Již jako dvanáctiletý vystoupil s orchestrem FOK pod taktovkou Gaetana Delogu na slavnostním novoročním koncertu ve Španělském sále Pražského hradu. Spolupracoval dále např. s orchestry Filharmonie Brno (dir. P.Altrichter), Virtuosi di Praga (dir. O.Vlček), Solisti di Praga (dir. B.Monoszon) či Severočeským festivalovým orchestrem (dir. F.Vajnar).

Přes mladý věk již uskutečnil mnoho významných koncertních vystoupení. Provedl dva recitaly na festivalu Beethoven fest v Bonnu. Účinkoval v cyklu koncertů „Musikerlebnis Mitteleuropa“ ve Vídni a v Krakově. Koncertoval také v USA v Sewanee (Tennesee), kam byl v roce 2002 pozván na dvouměsíční studijní pobyt a v japonském Kjótó při světovém setkání mladých umělců (2006). Významná byla vystoupení ve španělském Santanderu spolu s violoncellistou světového významu Fransem Helmersonem (2005). Účinkoval také spolu s houslistou Josefem Sukem. V roce 2009 byl vybrán na koncertní turné „Masters on Tour“, v rámci kterého vystoupil například v Rachmaninově sále Moskevské konzervatoře. Sólově účinkoval i na Bratislavských hudebních slavnostech.

Jeho prvními vyučujícími byli prof. Miluše Kárová a Jiří Toman, nyní je posluchačem 5. ročníku HAMU v Praze, kde studuje u prof. Petera Toperczera. Během studia se účastnil také klavírních mistrovských kurzů, které vedli Dmitrij Bashkirov, Mikchail Voskresensky, Vitalij Margulis, Matti Raekalio, Boris Berman, Claudio Martinez Mehrer a další.

 

Valentina Shuklina Valentina Shuklina

Pochází z ukrajinského města Nikolajev, kde také na konzervatoři získala své první hudební vzdělání na Vyšši Statnim Hudebnim Učiliště z oboru klavír,a dirigování. Od roku 2001 působí v České republice. Absolvovala zde Pražskou konzervatoř (obory dirigování a skladba) a v roce 2006 začala studovat obor dirigování na Akademii múzických umění pod vedenim H.Farkače, T. Koutnika, L.Svarovskeho,N.Baxy,J.Štrunce a L.Matla. V rámci svého studia na HAMU mj. dirigovala Komorní orchestr Pražských symfoniků , Komorní Filharmonie Pardubice, Plzenskou Filharmonii.

V posledních letech se věnuje také umělecké práci s pěveckými sbory: je sbormistryní spojených Pražských mužských sborů a sboru pravoslavného kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze. V roce 2008 začala spolupracovat s Foerstrovým komorním pěveckým sdružením. S kterým na podzim roku 2008 vyhrála Grand Priexa a Prvni cenu v soutěž i Venecia Musica 2008. Pravidelně spolupracuje se sborem En Arche.

Od roku 2008 působi jako pedagog klaviru a hudebni teorie na ISMFA ( International Music School) v Praze.

Od roku 2009 spolupracuje s dramatickymi divadly jako hudebni poradce a korepetitor.2009- "Left Right Left"- pro divadlo Komedie 2010- " Běsi"- Divadlo v Celetně.

V Roce 2009 založila "Nezávisle Operni studio". Vedle tzv. vážné hudby se intenzivně zabývá také kompozicí a interpretací šansonů.

 

Partneři: CK Juklík